DRESS CODE BLACK OR WHITE
FOTOGALÉRIA
Správa k otvírání hřiště White Eurovalley u Malacek
Dlouho dopředu jsem byl zvědav na hřiště u Malacek, které bylo slavnostně otevřeno minulý víkend. Viděl jsem nějaké fotky a na nich hodně písku, pak pronikla zpráva o pozoruhodně tvarovaných grínech...
Architekt Kachlík, tvůrce a investor hřiště, byl pro mne vcelku zárukou, že hřiště nebude jen tak nějaké sem a zpět v placatém lese: tušil jsem, že si s rovinatým terénem poradí - vždyť za ním stojí práce v Bernolákovu u Bratislavy, kde si člověk - ač v rovinatém terénu - rozhodně na nedostatek terénních tvarů a jiných vychytávek stěžovat nemůže. Ani z Malacek se určitě zklamaní vracet nebudete.
Bernolákovo je podle ratingu 155 (maximum stupnice) nejtěžším hřištěm Evropy. Pravděpodobně s tím úmyslem bylo budováno, a i kdyby ne, je tomu tak. V Malackách se Ing. Kachlík mohl rozmáchnout ještě o kousek víc - postavil 27 jamek, takže dokázal jednu část přizpůsobit nárokům běžného hráče, aniž by jej obtížnost navždy zapudila ze hřiště - tato devítka se jmenuje Public. Dále je dokončena devítka zvaná Sand, tedy písek. Ta je podstatně těžší. K tomu ale ještě dojdu. Třetí devítka bude otevřena co nevidět, za měsíc či dva.
Jak se ten den blížil, přečetl jsem si v pozvánce, že dress code je black and white. Znepokojilo mne to. O několik dní později mě napadlo, že to možná má souvislost s tím, že bernolákovské hřiště se jmenuje Black River a to nové White Eurovalley.
V den D jsem kromě obvyklých propriet nabalil i black slavnostní kalhoty, které používám jen málokdy, a white košili (stejná frekvence užití), golfové hřiště mělo to oblečení spatřit poprvé. Jen jsem doufal, že je to na odpolední program, nikoliv na samotnou hru.
Ráno bylo v Brně jakž takž, i slunko prosvítalo. Když jsme přijížděli ke hřišti, které je od Brna sto kiláčků po dálnici, tedy relativně dobře dostupné, už neprosvítalo, šedá clona ležela těsně nad vrcholky borovic, mezi nimiž jsou poskládány jamky White Eurovalley hřiště.
Parkovali jsme přímo proti grínu, mezi ním a námi bylo jezírko a na první pohled bylo zřejmé, že to tady zadarmo zase nebude: byli jsme totiž u té nejlehčí devítky Public, přesto evidentně musel každý míček, který jen o kousek přejede vlajku, žbluňknout - grín plynule přecházel v několikametrový svah do vody.
„Pan domácí" Kachlík nám popřál pěknou hru a jen zalitoval, že odpoledne bude pršet. Říkal to dost přesvědčivě. Asi to tam už zná - za posledních 23 dnů tam prošlo (a na chvíli se pozdrželo) 25 bouřek. Zem byla slušně nasáklá, ale hře to neškodilo. Aspoň se neprášilo jako loni, kdy jsem tady na stavbě pozoroval náklaďáky, jak se za nimi zvedají clony pískového prachu.
Písek tam mají krásný, hřiště jistě vyroste ve velice příjemné a kultivované prostředí. Ještě to chvilku potrvá, jako každé hřiště to musí zrát, ale ferveje i gríny byly ve velice dobrém stavu už teď. A chápu už, proč je v názvu bílá - white. Ten písek je opravdu velice bělostný.
Návštěvnost byla vysoká, hrál se texas (původně jsme to netušili), a to v zajímavém formátu: canon start, na každé jamce dva týmy o třech lidech! Takže se nás tam vešlo 108! Mezi účastníky vyčnívalo několik veličin slovenakého golfu - vysoký a lehce shrbený Mistr Lasica, ještě vyšší, ale mladší Peter Švajlen, slovenská špička a mnoho dalších. Překvapivě tam nebylo moc obtloustlých hráčů, které lze dost často vidět na průměrném českém turnaji.
Začínali jsme na čtyřce Public, což je skutečně dobře hratelné hřiště, sice ferveje nám někdy šířkově nestačily, ale to bylo spíš námi než jejich rozměrem. Gríny některých jamek jsou ozdobeny výraznými tvary kolem i na nich samotných, ovšem na „public" bych čekal méně porostu mezi borovicemi na okrajích fervejí. Někde jsou tam víceméně písčité plochy bez výraznějšího porostu, většinou ale nízké rostliny, v nichž se dá míček ztratit velice snadno. Víc jich ale asi zmizí ve vodních překážkách, které nenápadně ohrožují většinu nepřesných ran.
Pak jsme přešli na Sand. To je jiná káva: pozná se to hned u tabule na odpališti - ferveje možná ještě i o fous užší, to by ale nevadilo, stačí být přesný a minete všechny ty velké písečné nástrahy - těch je tam daleko víc než na Public jamkách. A jen dojdete k prvnímu grínu, hned je jasno: Tady je Kachlíkovo.
Jsem hravý člověk a lecjaká obtíž mi nevadí, ale tuším, že tyhle gríny se stanou hodně rychle pověstné. Ne všechny a hodně bude záležet na tom, jak se greenkeeper (či kdo to dělá) vyspí a kam píchne vlajku: budou tu pozice lehké, ale i ďábelské. Odtud asi nikdo nepojede domů znuděný.
Když jsme měli odehraných osm jamek, začalo z té deky, co visela nad hřištěm, kapat, pak poprchávat a zdálky se ozývalo dunění hromů. Odehráli jsme ještě jamku, mimochodem moc pěknou, je to čtyřka a musím si ji zapamatovat, a hromy se změnily v blesky, z blízké klubovny vyletěla světlice, za těch sto metrů se slušně rozpršelo a dvě následující hodiny přecházel liják v průtrž a naopak. Nechápu, jak může být ve vzduchu tolik vody.
Bylo jasné, že už to nedojdeme. Škoda. Dobře jsme se najedli, program začal podle plánu až v pět hodin módní přehlídkou, tu jsme prošvihli, ukládali jsme zrovna věci do auta a pomýšleli, že se po anglicku vytratíme. Už nepršelo, z parkoviště přicházely (dvě) dámy v bílém a nevypadaly vůbec tak zmokle jako dívka, která vystoupila asi hodinu předtím v největším lijavci z auta a během jednoho skoku pod střechu stanu její holá ramena a bílá róba doznaly prudkých změn.
Ceny turnaje měly být údajně losovány. I proto jsme se rozhodli (znáte to, člověk raději uvěří, že má doma štěstí v lásce, takže výhru neočekává) odjet. Na black and white kód nedošlo...
A já se už těším, jak si to tam co nejdříve projdu bez deštníku. Může se i malinko prášit...
Text: Ivo Doušek
Večerný dress kode Black or White nakoniec prišiel vhod
Ja by som rád nadviazal na správu Iva Douška, ktorý žial musel so svojimi priateľmi z Brna odísť do Brna, takže som po zbytok dňa monitoroval situáciu ja osobne, aby som ju Vám všetkým mohol priblížiť. Môžem Vam smelo povedať, že Ivo zmeškal veľmi vydarený večer. Okolo šiestej prestalo uplne pršať.
Dovtedy sa o uvoľnenú atmosféru staral p. Ivo Strelec so svojou špeciálnou ochutnávkou vína a p. Lazaro de Jesus Hodelin Thomas, ktorý so svojím nenapodobiteľným hlasom a speváckym prejavom vniesol do kluboveho domu a do priestorov oficiálnej recepcie uvoľnenú zábavu kubánskych a ostatných latino rytmov. Okolo siedmej podvečer začal jeden z hlavných bodov spoločenského programu - Golfová Trick Show v podaní p. Jerremy Dale. To čo predviedol tento golfový kúzelník sa vidí len na najväčších svetových golfových podujatiach. Nielen že je p. Dale schopný hrať tak pravák - HCP 1,0 ako aj ľavák - HCP 0,0, on pri svojich kúskoch pritom sedel na fit lopte, dokonca na nej aj oboma nohami stál bez cudzej pomoci, odpaľoval z T-čok s loptičkov vo výške viac ako jeden meter, s golfovými palicami predviedol ako sa dá hrať tenis a mnohé ďalšie neskutočné kúsky. Kto rozumie golfu aspoň okrajovo, musí pochopiť aké neskutočné umenie sa skrýva za takouto golfovou šou. Hostia si ešte ani nevydýchli a už ich na krásnom cvičnom dvojgríne, hneď vedľa Club House čakali viaceré súťaže v ovládaní golfového švihu. Súťaže sa skončili až za úplného šera okolo deviatej.
Po krátkej pauze a občerstvení sa všetci prítomní presunuli pred hlavné pódium za klubovým domov, kde si mohli hlavne mužská časť obecenstva mohla prísť pri pohľade na krásne modelky na svoje. Golfová módna prehliadka v podaní dizajnoveho štúdia Dana Kleinert. Prehliadka bola navrhnuta a špecialne na mieru ušitá pri príležitosti otvorenia golfového areálu White Eurovalley Golf Park. To čo krásne modelky predvádzali na prichystanom móle bola veľmi odvážna revolučná móda, ktorá verím že nájde svoje uplatnenie aj na konkrétnych ihriskách. Po prehliadke bola celá oficiálna a veľmi pozitívne zvládnuta časť programu ukončená veľkolepým ohňostrojom... Potom už nasledovala všade prítomná diskusia na tému hrateľnosti a lákavosti nového ihriska. Ja za kolektív Black&White môžem povedať, že je naozaj dobrý pocit z dobre vykonanej práce, keď najčastejšou otázkou, ktorú sme mali po oficiálnom otvorení zodpovedať bola a stále je: Kde a u koho si prosím môžeme rezervovať Tee Time". Pretože čo najčastejšia opakovateľnosť tejto otázky je zárukou úspešnosti fungovania nového ihriska White Eurovalley Golf Park.
Text: Marek Sasák
